Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. ye sttedu (Wednesdy) 25. prosince (December) 1940.
aotNix (VOL.) XXVIII.
OSLO 52.
CO NAM PRINESE ROK 1941? INULE DVA ROKY byly smutne pro nagi starou vlast. Ten smutek poM citili nagi lide vgude v celem sizete, komu verne slovanske srdce pro na g narod bije. Velke demokracie nas opustily v domneni, te tak zachovaji svoji silu nezlomenou — a vlk *ie bude sytY. Avg ak samy sebe oklamaly nejvice v domeni, ge pangermanismus tim pohlcenim teskoslovenska bude nasycen a uspokojen, jak Hitler slibil v Mnichovske dohode. Hitler a jeho spojenci znali tamej g'i pomery nejlepe a planovali ku pkedu, co g Chamberlain a Daladier neznali ani g chapali, ge s nimi Askodne jedna. Ani polgti sourozenci slovanskeho kmene nechapali, 'tie Hitlerovci pro ne nastrojili past', do ni g pro ziskuchtivost sedli zabranim Teginska. S mnoha stran siy gime, tie pry tea' se men nepoddat — ale ti rozumnej gi, kteii znali svoji slabou silu proti to ohromne piesile, ktera, je mela oblidene ze v gech stran, vedeli lope a nechteli nechat vybit cely kvet sveho naroda a znidit vegkera, dulegitej gi mesta a vge co bylo cennej gi; uznali, ge jsou nuceni okolnostmi vzdat se bez boje. jinak je odekaval stejnY osud jak se stalo s Rakouskem, Polskem, Norve g -skem,HolandD koensBlgii a Francii. Kdyby tyto staty byly spojene a vyzbrojene jako Nemecko, mohly lehce zvitezit. Nemecko zbrojilo po nekolik let, cvidilo v gecky sve mogne sily pro tuhY napor, kde gto tyto menti staty dtlmaly a v nesvornosti illy — a veiny vgemu co jim Hitlerovci kekli — kdetto Hitlerovci mazali jim mirem kolem fist a za jejich zady brousili dYky, tyto mengi narody ve sve dilvete k nim budou ukolebani snem dftvery a spokojenosti a z(istanou nedinni, aby oni, at se dobie pkipravi, mohli jednoho po druhem pohltit. Jejich fale gne pfatelstvi a zrada vgeho co lidska, slugnost vygaduje, pfinesla jim viterstvi nad neptipravenYmi sousedy s vetgim podtem lidu. Avgak jegte nemaji celY svet ye svYch drapech, jak Hitler jim slibuje. Anglie s pomoci Ameriky bojuje stale. Amerika pfijduje zaklady Line a Rusko take. Pak malieke ftecko s pornoci Anglie a snad mnoha jinYch sousednich semi jako Bulharska, Turecka a snad Jugoslavie take pozoruje na kterou stranu se ma piidat — a ja, pevne vekim, tie narod Srlail, 6ernohorcii a j. nebudou Hitlerovcihn pomahat. Take na g president Roosevelt nespi a svYm sttilYm usilovanim ziskal celou Ameriku na svoji stranu pro zachranu Anglie a sebeobranu cele Ameriky. — eini se vgude rychle ptipravy nejen pro sebeobranu, ale v padu nutnosti silnejgiho zakrodeni k zastaveni a konedne poralce tech lhaft, lupidfi a vrahil nevinneho lidu a snad opanovani celeho sveta. Z moji rodiny jig take 'name dtyti bojovniky ve slugbe strYce Sama. Milj syn E. L. Gallia ma dva syny jig dtyti roky ye vzduchoplaveckem oddeleni, jeden je v Kelly Field a druhY v Honolulu; a dcetin zet' Vlasty Herzikove, Lt. Garvin je lit pity rok v namotnieke slu21A, ttyti roky
a
Pige I. J. Gallia. co kapitan na lodich mezi Kaliforii, Alaskou a Honolulu, a Toni a letos v Research department ye Washington; a druhY zet' dcery Stely, nyni Dickersonove, co lajtnant u delostfelectva v San Antonio. Tento posledne jmenovany byl zde dva mesice co vYpomocnY tiditel elektricke spolednosti, ale 'tie mel vojenske gkoly z Oklahomy, dostal nakizeni k okamtite slu gbe do San Antonio cvidit novadky. Jeho gena pie nam, tie Antonin KlagterskY: VANOCNI. Vanoce, vanoce vesele, snehu jak peii kdyg nastele kolkolem do vgech test. Zhluboka zvony zni po kraji, varhany v kostele na nebi pino hvezd. Vanoce, vanoce vesele, s oblak se snageji andel& andele miru — zfig? A hned to zaplane na zemi a hned to zazvuei pisnemi pies celou zemskou fig. Vanoce, vanoce vesele starosti zmizely na dele, do oei padl svit. Andele k nebi se vraceji. Bohu di u raje vefeji: Tam dole dnes je klid! Vanoce, vanoce vesele lasky se pinidko rozstele, ji zprugni kagdY krok. Vgem, kdoi pini zakon lasky, pfejeme vesele svatky a gt'astnY novY rok! za tfi tYdny nabyl jedenact liber. Tedy pfijdouli Spoj. Staty do valky, tak na ge rodina bude zastoupena ve vzduchu, na zemi a na vocle. V gichni jsou spokojeni — maji lep gi platy co -af ednici u vojska a take maji vladni poji gteni a slibenou pensi pro budoucnost. Jak se ty pomery zmenily za poslednich par let. Mame k odekavani, ge nage Spoj. Stity budou nuceny udriovat stale vet gi podet vojska ve vg ech odborech, jak na moil tak na zemi a take pro vzdu gnou slugbu. Na vzducholode a namoini bitevnice pfijde nejvet gi price. Ale nasledkem tolika zradnych synil v na gi Americe take pozemni obrana musi bYt udr govana stale vetgi. Cela Amerika, od severni k ji gni todne silne zbroji. Tak mime nadeji velice dobrou, a neptitel lidstva bude konedne pora gen a ge nage stara, vlast dostane °pet svobodu. Ovgem, to mute trvat je gte dalgi dva neb tfi roky, jestli Satan Hitlera dkive neodnese. Ten lepti nemeckY lid se snad probudi a zastavi ty hrozne nepravosti. Nag e americka, sila deske, take ji g nespi, na vaech stranach, se pracuje — a tak doU-
fejme, 2e ten rok pfi gi pfinese nam lep gi budoucnost, cog vgem z hloubi srdce pfeje vas, I. J. Gallia. P. B.: — Za posledni a tento rok 1940 nastehovalo se nam do Houstonu mnoho Mil a kag se tladi do nejakeho obchodu. Jsou mezi ni--dY mi slugne ustrojeni a perky ozdobeni, ktei'i otviraji obchody na tech hlavnich ulicich mesta, a take jsou mezi nimi mnozi z to chudgi tildy a take chudeji vystrojeni — ti zase otviraji lecjake boudy a zasobuji se takovYm pozadnim zbogim, co ti bohatgi nemohou mezi sve prvottidni zbogi vystavit — ale ka gdY gid sobe hledi zaopattit nejakY "gegeft". To hlavni co se deje u gidA, nedeje se mezi jinYmi narodnostmi. Oni hiedi ka gdeho gida !lade usadit do obchodu, necht' ma sve penize aneb nema. Oni maji zvla gtni gidovske spolky, ktere se staraji o ka gdeho sveho rodaka, necht' pfijde odkudkoliv. Oni maji velkoobchody, z kterych zasobuji Bye lidi pomoci bankovniho fiveru, co g mezi naaim lidem neni, a to by mely nage spolky zaiidit. Jsou mnoha mista, kde by se mohl naginee uplatnit, kdyby na to byl poukazan a pak dle mognosti naginci podporovan — nejen na obchodnim poli, ale take mezi ruznYmi femesly price delnicke, jak pro mu gske tak pro devedky. Mladi dbali bide pri sve praci mohou brati vederni gkdly a tak nabYt lep gi vzdelani, ktere jim ("five nebylo dopiano. Co o tom soudite, vy spolkafi? HITLER BY UVITAL MIR. New York Times v elanku "Hitlerova nova nota" nepochybuji o tom', ge by v teto chvili nit nebylo Hitlerovi vitanej giho neg "mir", kterY by zpeeetil jeho panstvi nad Evropou. Potvrzuje to jeho ku podivu defensivne naladena fed k nemeckYm delnikum. Misto diivejAiho pou gteni hruzy klade nyni duraz na "rozum", kterY radi v gem, aby pomohli panfim z "Nemanic" (have-nots) k vytvofeni germansite jednoty "bez rozbiti jedineho okna". Ve valve, ktera mu pry byla vnucena cizi plutokracii, bylo by se bojovalo humanne, kdyby nebyl pan Churchill zaeal se svYmi hraznymi methodami boje. Co slovo, to leg — pravi list. Typicke hitlerovske je tvrzeni, ze "pra y° na tiivot nalegi vgem narodtm" pii vzpomince na svobodne narody, ktere Hitler pfipravil o givot. Chce snad svYm apelem na rozum pkesvedditi obchodni kruhy za mokem, ktere pofad jegte y eti, ze komprornisni mir pfivodi navrat starch -Jeho fed asi sotva doda posily temto blahovcilm, nebot' jeji demagogie se stale vice podoba fedem prona genym z Kremlu Bohudiky britske delnictvo uti dalo na jevo, ge se neda, zadusiti a zotroditi tak, jako se stalo delnictvu nerneckemu. Na gtesti Hitlerovy aliby a po nich nasledujici Goebbelsovy hrothy nemeckYm delnikum, trpicim podvYiiyou, gpatne placenYm, unavenYm a nespokojenYm, zfejme dokazuji jim i ostatnimu svetu, ge Hitlerova l ige nema ug to sily a sebedilverYa kterou vy Mee chta svUu. oaraluviti.