Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO5NIK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 2. prosince (December) 1942.
eiSLO 48.
DEN VIRY V JISTP VITEZSTV
in
PROJEV PRESIDENTA DR. BENESE K 28. EIJNU.
DRAZI SPOLUOBOANE! AME ()PET DEN naeeho narodniho
svatku, patY od doby, kdy pro nas zaeala valka. Mluvim k varn v tento den po tteti z• ciziny V dobe miru byval nam 28. Nen svatkem radostnYch vzpominek a klidnYch twah o dalei piaci , a budoucnosti. Od r. 1939 byl to den smutnYch starosti a odva2nych nadeji. Dnes nam budit dnem jistoty bli2iciho se viterstvi a oeekavani novYch a blizkYch rozhodujicich udalosti. Pfichazi opravdu chvile, v nicht se koneenY osud Evropy rozhodne. Nemeeti vtdci v to ei one forme zakoneuji svoje keei rizkostnYm varovanim a strachu plnou vYzvou: narode nerneckY, dr2 se nas, pojd' s nami, neni ti dnes u2 jine pomoci! liva2, jaka by to byla katastrofa nejen pro nas nacisty, ale i pro tebe a pro nemectvi vdbec, kdybychom my tuto valku prohraii! Jde nam o veecko, jde o naei existenci, jde o fiei, jde o narodi jde o naei spoleenou zkazu a smrt! Dobte slyete a chapejte, drazi pfatele, veecka tato slova! U2 yam nevykiada ten berchtesgadenskY prorok, 2e on a jeho strana je Nemecko a 2e jeho Mee bude trvat tisic let; u2'Vam netiIca, ae prase dal rozkaz ke koneenemu nastupu, v nem2 bude dana posledni smrteind, rana Rusku; u2 Vam netika, ae v nejkratei dobe vyhladovi a obsadi Anglii; la take nefika, 2e koneene viterstvi je otazkou nekolika nedel; 1.12 neslykte ani Goeringovy sliby, 2e se nad Nemeckem britske letouny vtibec neobjevi — tiZ slysite jen, 2e nemecka armada byla v Rusku na kraji propasti, 2e britske nalety na nemecka mesta jsou site velmi zle, 2e veak nyni nemecka Luftwaffe tak jako drive na Anglii u2 jit nemd2e, 2e nemecka armada musi ptejiti nyni do obrany a 2e jde Nemecku u2 jen o jeho existenci nebo o zkazu a smrt. Jaka to ohromna, zmena v nemeckYch feeech, naladach a pocitech proti roku loriskemu! Jen jedina jejich struna zustala tae jako loni, a zdstane takovou — nebude-li se jeete stupriovat —at do konce valky, proto2e je to v podstate cele teto nacisticke chatry: hrozby terorem, znieenim, koncentraky a stfilenim sabota2niku, — a dnes dokonce i nerneckYch dristojniku a generald, ktefi by zapochybovali o vojenskem geniu kaprala; hrozby stfilenim rukojmi, poutanim zajatcd, zaviranim nevinnYch rodieti, 'ten a deti, bratti a sester politickYch pracovn.iIca v cizine. TakovY obraz Nemecka Vam povi, v den pateho valeeneho 28. tijna, ptedvadeji sami Hitler a Goering, Ribbentrop a Goebbels. A i kdy2 to zabaluji do nesmysinYch vYkladri, 2e eas pracuje pro Nemecko, maji ve'ecky tyto keel jen jedinY smysl: jsou vYrazem hrrizy pted bli21.= cim se koncem. , Dopinim vam tento obraz Nemecka a jeho vyhlidky do budoucnosti, podanY jeho nacistickYmi vddci, nekolika daleimi fakty: Jeden z quislingovskS7ch' statu se dostal v Berline k
presnSun eislum nerneckYch ztrat; uvadim z nich aspori jeden fakt: do konce s..pna 1942 meli Nernci ptes 4 miliony vojakil zabitYch a tech ranenych, kteti byli definitivne v vojenske einnosti vyloueeni. Sta y nemecke dopravy, ktera je ptimo 2ivotnim nervem nemeckeho valeeneho stroje, je ptimo 2alostnY a bude den ode dne horei. Zasobovani Nemecka je dnes asi v tem2e stavu jako na konci r. 1917. Obsazend Ukrajina dle naeich zprav nepomri2e v -Leto valce o nic vice ne2li ve valce minule. Pomoc Italie Nemecku je velmi ubohe, a Italie hraje v teto vaice tutee roli jako Mee habsburska ye valce Te2ke btime nosim. Ptichazi radost anebo des? Slyeie mne dnes? Matka syna prosim. Haj si mne. Bran si mne. Neoslye matky. Haj si mne. Brari si mne. At' sboki statky, pole at' udupou, zniei, zitra zas sime vzkliei. Chystala jsem ti Adel, deck°. Udel jsem tobe chystala. Chrari si mne. Haj si mne. V moci tve veecko: Aby ztroskotala lod', anebo ptistala. Viktor Dyk. posledni: stane se na konec Nemecku pfite21 a hlavni jeho slabinou. Bockova ofensiva z eervence t. r. se zpozdila skoro o dva mesice jednak pro vyeerpani nemecke armady z minule zimy, jednak pro spory mezi Hitlerem, Goeringerh a generaly, ma-li se s ofensivou tou vribec zaeit, vzhledem k tomu, 2e bude stat ptilie mnoho nerneckYch 2ivott a materialu, a nema-li se pfejit k defensivni valce na vYchode hned v lete 1942 a zaeit okam2ite s ptipravami proti druhe. Spory znovu v nove forme propukly na schdzi vojenske rady dne 9. srpna v Berline. Tam se dostal do sporu Hitler s generaly Halderem a von Bockem o provadeni operaci v Rusku. Chtel, aby Stalingrad do tYdne, t. j. do 15. srpna, byl dobyt a aby se pak hned zaeala stabilisovat vYchodni fronta pro defensivni valku. Generalove se divali na veci jinak, a tak vYsledek vaech tech porad, pland a hadek je pro Hitlera 2alostnY: hrdinna sovetska armada dr2i Stalingrad skoro po cele tki mesice dale, dalei nemecke ptipravy a vojenske operate ripine selhavaji, vtidei nacisti ohiaeuji, ae Nemecko musi ptejit do defensivy a eef generainiho etabu Halder i general von Bock ocitli se dnes v propadliati; Goering pak ye sve ITO k tomu veemu ohlaeuje, 2e nebude-li kaady dristojnik — tteba by to byl i general — posiouchat, 2e bude zasttelen. Dokreslete tento obraz dneaniho Nemecka tou hroznou nenavisti, opovr2enim, pocity hnevu a odvety, ktere dnes k Nemcrim chova celd kontinentalni Evropa a celY svet, poeitaje v to i znadnou east Italt, Rumunri, Mad'art, Bulhart a neutraly nevyjimaje, domyslete, jak se
asi tyto pocity v dame chvili projevi, a mate jasnY obraz stavu Nemecka na zadatku etvrteho roku valky a ye chvili, kdy ptichazi obdobi spojeneckYch ofensiv. Tento vYvoj ptjde nyni neodvratne tYm2 smerem dal. A as citisiedky tohoto stavu budou jeete patrnejSi, uslyeite nove teed. Hitlera, Goeringa a Goebbelse. Nejdfive se zaenou zapfisa., hat — stejne jako to ueinil cisat Vilem II. v lete roku 1918 — 2e teto valky nikdy nechteli; pak 2e jeji prodiu2ovani je zbyteene prolevani krve; pak ptimo nebo pfes prosttedniky budou naznaeovat, 2e by piece jen nejaka dohoda byla mo2ria a 2e nemeckY narod a stat to mysli dobte se veemi ostatnimi, a hlavne ae v budoucnosti chce ua alt v miru se veemi svYmi sousedy. Ale na konci ka2de takove teei budou v2dy zoufale hrozby: ae, kdo bude chtit pies to valku vesti dale, bude zodpoveden za veecky ty straene weci, ktere ptijdou; 2e Evropa padne do nejhorei zkazy a 2e cele, zejmena obsazene narody vymtou nebo budou vybity. A a konec tekne Hitler patrne nahlas a vetejne to, elm ua jednou hrozil a co bude vzkazovat spojencum nejdtive duverne nebo prosttednictvim neutrald: "Moano, 2e na konec padneme, ale naa konec bude koncem NeronovYm: strhneme spolu do zahuby celou Evropu". Ano v Hitierove konci bude mnoho neronovskeho: i tragickY pad nemeckeho naroda, i komicke prasknuti toho bublinoviteho berchtesgadenskeho umelce, jima se nemeckY narod dal vest v tak rozhodne chvili sve historie. To vaecko vaak my a spojenecke vlady a narody dobte znaji, jsou na to pkipraveny a nedaji se takovYmi vYhril2nYmi podlostmi ani zastraeit, ani od sve testy odvratit. To berlinske a mnichovske zlo bude z kotene vyvraceno a vinnici spravedlive potrestani dej se co dej. Obraz dneaniho Nemecka, jeja jsem Vam zde naerti, a pevna yule spojencd je toh6 zarukou. A za takove situate Nemecka k Vam pronesl dne 18. tijna svou nizkou, podlou a vYhrtiOnou fee Karl Herrmann Frank. Chci k ni tici dnes jen toto: Tato tee jako vzorny doklad nemecke politiky, t. j. politiky nacistickeho Berlina a politiky eeskosiovenskYch nacistickYch Nemcd proti naaemu statu a proti eeskemu lidu je a bude pro nas jednim z nejddle2itejeich politickYch dokumentri teto valky. Je dnes znama vefejnemu mineni mezinarodnimu, ptijde na rozhodujici mista vaech svobodnYch state sveta a ptijde na stul konference o pkimeti na konci teto valky. Proka2e nam slu2by opravdu velike. Dokumentarne ukazuje a ptimo do sveta ktiei, co jsme my zde a v celem svete ua od r. 1938 v2dycky tvrdili a co nam mnozi nechteli vekit: 2e Hitlerovi el° v2dy jen o znieeni naeeho statu a o 2adnou spravedinost pro nemeckou minoritu; ae 15. bfezen byl gangsterskY ptepad a aadna dobrovolna dohoda s praaskou viadou; ae naa narod pfes veechny hrozby skvele bojuje v kadach spojened a ae se nikdy nepodda; (Dokondeni na strand 18.)