ZRK2429_Dogtography_ukazka

SKVĚLÝ PRŮVODCE POŘIZOVÁNÍM ÚŽASNÝCH FOTOGRAFIÍ PSŮ

KAYLEE GREEROVÁ

Dogtography

A Knock-Your-Socks-Off Guide to Capturing the Best Dog Photos on Earth

© Zoner Press 2025. Authorized translation of Dogtography: A Knock-Your-Socks-Off Guide to Capturing the Best Dog Photos on Earth © 2020 Kaylee Greer. This translation is published and sold by permission of Rocky Nook, Inc., the owner of all rights to publish and sell the same. All images © Kaylee Greer unless otherwise noted. All rights reserved.

Naučte se fotografovat psy

Skvělý průvodce pořizováním úžasných fotografií psů

Kaylee Greerová

Odpovědná redaktorka: Eliška Škorpíková

Překlad: Ing. Pavel Kristián

Odborná korektura: Ing. Pavel Kristián

DTP: Ing. Pavel Kristián (dle originálu publikace)

Obálka: Petr Bernát (dle originálu publikace)

Copyright © ZONER a.s.

Vydání první v roce 2025. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press

Katalogové číslo: ZRK2429

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press

ZONER a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883

e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress www.instagram.com/zonerpress_redakce/

ISBN 978-80-7413-662-7

Vědět, kdy si dát pauzu

Psi jsou úžasní, ale přiznejme si to: Většina z nich má rozsah pozornosti asi jako mají komáři. Psi chtějí objevovat. Čichat k věcem. Čůrat na cokoli. Jíst „skvělé“ věci a možná je vyzvracet a sníst je znovu. Hrát si a chytat frisbee. Psi obvykle nechtějí sedět na stejném místě po dobu 45 minut, zatímco vy vybíráte správné nastavení vyvážení bílé a vnitřně debatujete o kompozici.

Se svým psím modelem budete mít jen tolik času, než ho přestanete zajímat, a jakmile se to stane, je extrémně obtížné (a někdy nemožné) si ho znovu získat.

Tato rada je pro každého fotografa, ať už pracuje se psem nebo člověkem, ať už používá ten nejúžasnější fotoaparát na trhu nebo prostě jen mobilní telefon:

Dostaňte je, kam potřebujete, a pak je nechte jít.

Vyberte si místo a vybavení a nastavte na fotoaparátu vše potřebné dříve, než se pokusíte přimět psa, aby se posadil před objektiv. Někteří psi sedí tak dlouho, jak jim řeknete, zatímco jiní se dotknou zadkem země na milisekundy a pak se vydají hledat další dobrodružství.

Ať už vám váš psí model umožní cokoli, buďte připraveni rychle fotografovat. Pokud fotografujete déle než minutu nebo dvě a potřebujete na chvíli zastavit a něco si promyslet (ať už jde o kompozici, výběr objektivu, nastavení, cokoli), věnujte tuto chvilku tomu, abyste dali pauzu i psům. Přestávky pomůžou udržet úroveň stresu na nízké úrovni a jejich pozornost zvýšenou.

Pokud fotografujete dva nebo více psů na jedné akci, neustále je střídejte (pokud se nechystáte na skupinový snímek). To může sice znamenat delší fotografování, ale téměř jistě s úspěšnějším výsledkem. (Navíc, pokud jste svou prací posedlí stejně jako já, delší akce nemusí být nutně špatná věc.)

Psi vám téměř vždy řeknou, kdy už by potřebovali přestávku. Jelikož místo slov mluví řečí těla, je na nás, abychom jejich signály úspěšně přečetli, aby zážitek z fotografování zůstal co nejlepší.

Můj vlastní pes, Joshua, používá velmi specifické znamení, když potřebuje přestávku. Pokud na něj příliš dlouho tlačím, jednoduše se přestane dívat do objektivu. Joshuovo chování je běžné u psů, kteří se můžou snadno dostat do stresu. Prostě se vyhýbají všemu, co vyvolává stres, a žádné množství pamlsků nebo hraček je nevytrhne zpět z tohoto „vyhýbavého režimu“. Jediné řešení, které jsme pro Joshuu našli, je na pár minut ho pustit z práce a jednoduše ho nechat „být psem“. Po několika minutách čichání lahodných vůní a opakovaného čůrání (aby si právoplatně nárokoval majetek) je obvykle připraven na další kolo fotografování.

Dávejte pozor na příznaky, jako je vyhýbání se, vystresované funění a krčení. Naslouchejte řeči těla svého psího modela a dopřejte mu pauzu ve chvíli, kdy vám řekne, že to potřebuje. Poděkuje vám za to.

Poznejte svého psa

V průběhu fotografování věnujte pozornost psímu chování. Možná jste si všimli, že se mu zvednou uši pokaždé, když někdo řekne slovo „pamlsek“. Možná hned po sezení zdvihne tlapku. Možná absolutně nenávidí všechno, co vypadá jako klacek. Každý pes je jiný a čím více mu budete věnovat pozornost, tím více budete schopni využít zvláštnosti svého psího modela ve svůj prospěch. Čím více se dozvíte o konkrétním psu, tím snadněji ho přimějete dělat věci, které potřebujete k získání nejlepšího možného snímku. Je také pravděpodobné, že budete schopni předvídat, co se pes chystá udělat, což je naprosto klíčové pro akční snímky. A když budete mít štěstí, možná dokonce objevíte speciální kombinaci slov, díky které bude hlava vašeho psa vypadat, jako by skutečně pozorně poslouchal a rozuměl tomu, co mu říkáte.

Na závěr

Na konci dne je při fotografování nejdůležitější, abyste svému psovi věnovali pozornost a jeho pohodlí upřednostnili před čímkoli jiným. Nechcete přece vést fotografování ve frustrující atmosféře a lovit momentky psa, který se trápí a je příliš zatěžován. Chcete být příjemcem krásných okamžiků – okamžiků, které vám pes dává ze svého srdce. Okamžiků, které jsou postaveny na důvěře, pohodlí a štěstí. Můžu vám zaručit, že bez ohledu na to, jak modrá je obloha, jak září slunce, jak dokonalé je zaostření nebo jak nádherné je vyvážení bílé, vaše fotografie neznamená absolutně nic, pokud jste nezachytili skutečnou duši psa.

A teď, když jsem obnažila svou duši a ukázala vám tolik snímků, u kterých se mi osobně nepodařilo zajistit, aby se psi cítili tak pohodlně, jak by si zasloužili, pojďme to završit. Pro nafouknutí mého splasknutého ega uzavřu tuto kapitolu párem psů uprostřed jejich šťastné chvíle, což naprosto brilantně vyzařuje řeč jejich těla. Děkuji Meatloaf a Alfredo, že jste mi to dovolili!

Citlivost ISO

Před iPhony a Spotify existovala věc zvaná „FM rádio“. Skvěle hráli všechny nejnovější hity z 90. let. S FM rádiem byl jen jeden velký problém. Při nízké hlasitosti znělo FM rádio skvěle. Nicméně když přišel čas pustit nejnovější hit od New Kids on the Block, kvalita zvuku FM rádia se zhoršovala, čím hlasitěji bylo puštěno – skřípalo, šumělo a bzučelo to z reproduktorů jako horda rozzuřených, podrážděných včel. Stejně tak se chová i vaše citlivost ISO.

Podobně jako můžete na rádiu ovládat hlasitost, umožňuje vám nastavení citlivosti ISO zvýšit hodnoty, které zaznamenal váš fotoaparát. A stejně jako se zhorší kvalita zvuku při zvyšování hlasitosti, při vyšších hodnotách ISO se vlivem nárůstu šumu snižuje kvalita snímku. Při nejnižším nastavení, řekněme ISO 100, budou snímky úplně čisté a bez známek šumu. Někdy však potřebujete citlivost zvýšit. Čím vyšší hodnotu ISO nastavíte, tím „citlivější“ bude váš fotoaparát a tím více šumu se objeví na fotografiích. Vysoké nastavení citlivosti ISO je často nezbytné, zejména při fotografování rychle se pohybujících objektů za slabého osvětlení (což, přiznejme si, při fotografování psů děláme neustále).

Záludné je, že úroveň šumu se pro různá nastavení ISO značně liší v závislosti na značce a modelu fotoaparátu. Začala jsem například fotografovat s fotoaparátem Canon EOS 1000D (v USA Canon Rebel), který byl vyroben někdy kolem roku 2008. Když jsem u tohoto konkrétního fotoaparátu zvýšila citlivost ISO nad 400, kvalita obrazu připomínala záznam šmejdění tisíců malých pavoučků po snímači. Jinými slovy, nepoužitelné pro všechny záměry a účely. Porovnejte to s fotoaparátem, se kterým nyní fotografuji – Canon 1Dx MkIII – kde mohu fotografovat s citlivostí ISO 2000 a vytvářet snímky, které jsou úplně čisté. Bude na vás, abyste provedli experimenty se svým vlastním fotoaparátem a zjistili nastavení citlivosti ISO, při kterém začnou být snímky příliš zašuměné. Mějte na paměti tuto hodnotu a použijte ji jako limit nastavení ISO při všech svých fotografických akcích.

Citlivost ISO není přímo parametr, který ovlivní vaše kreativní a umělecké možnosti. Je to ale nástroj, který vám především dovolí pracovat s krátkými expozičními časy. Nejdůležitější věcí, kterou musíte zjistit, je limit nastavení tohoto parametru – jak vysokou hodnotu ISO můžete použít, aniž byste ohrozili kvalitu obrazu. Opět si schovejte tuto informaci o ISO do náprsní kapsy k poznatkům o expozičním času (hej, začíná tam být narváno!), protože je budeme opravdu brzy potřebovat!

2.8 f/2.8, 1/1000 s, ISO 2500, 70–200mm

OBR. 2.7 Fotografování s expozičními časy až 1/8000 sekundy vám umožní zmrazit neskutečně krátký úsek času. Rhodéský ridgeback Fox, který je zde na obrázku, je jedním z nejrychlejších a nejatletičtějších psů, které znám, takže jsem věděla, že by byl perfektním objektem, na kterém bych mohla vyzkoušet různé expoziční časy. Pokud vám dostupné světlo na scéně umožňuje dosáhnout časů až 1/8000 sekundy při fotografování rychle běžícího akčního psa, zkuste to. Takové fotografování umocní zážitek z jeho běhu vodou, protože malé kapičky vody zamrznou ve vzduchu jako ve snu.

OBR.2.8 Někdy stojí za to zvýšit citlivost ISO, abyste zachytili daný okamžik. Ollie začal být při fotografování docela živý a aktivní a já jsem věděla, že musím zvýšit citlivost ISO, abych dosáhla dostatečně krátkých expozičních časů a udržela všechny jeho pohyby ostré. Nebojte se ISO zvýšit! Tato slunečná, zářivá fotografie je skvělým příkladem vysoké citlivosti ISO, která nemá žádný vliv na kvalitu výsledného snímku.

Umístění

Pokud jde o to, kam přesně umístit světlo, dost se to liší v závislosti na situaci a směru přirozeného světla, které doplňujete, a také na poloze psa v záběru. Úhel světla bude hrát velkou roli v celkovém vyznění vašeho konkrétního tvůrčího příběhu. Má schopnost modelovat formu, zdůrazňovat tvary a textury, vyzdvihovat určité rysy a přidávat tajemnost do záměrně umístěných stínů – na co si jen vzpomenete. Je to důležité a kreativní rozhodnutí, které by mělo být učiněno záměrně. Měla bych zmínit, že i když určitě můžete připevnit světlo na stojan, jeho omezená pohyblivost bude představovat problém, protože váš model se bude vrtět, motat a obecně pohybovat v záběru. Kdykoli je to možné, dávám přednost pohyblivému stojanu na světla ovládanému hlasem – jinými slovy svému asistentovi. Dávám přednost světlu, které přichází ze směru, kam se pes dívá.

To znamená, že pokud se pes dívá doleva, světlo přichází zleva. Pokud se pes dívá nahoru a doprava, světlo přichází zprava nahoře. (O tom, co je vlevo a co vpravo, rozhoduje postavení fotografa, a ne postavení psa na scéně!)

Vzhledem k tomu, že mi světlo drží můj živý, dýchající lidský asistent, je to obvykle otázka rychlé konverzace mezi námi a rychlých rozhodnutí, protože aktivně sleduje psí pohled světlem. Na dramatičtějším bočním nebo Rembrandtově osvětlení na tváři krásného psa je něco naprosto magického. To je ta zábavná část! Zde vstupuje do hry vaše kreativita a vy můžete prozkoumat možnosti, abyste našli to, co máte nejraději. Vyzývám vás, abyste zkoumali, experimentovali a zkoušeli nové věci.

OBR. 12.20 V tomto záběru jsem vytvořila něco, čemu říkám „světelný sendvič“. Hlavním zdrojem přirozeného světla je temně oranžový západ slunce za Stanleym a můj blesk opatřený softboxem je umístěn přímo naproti slunci. To dělá ze Stanleyho lahodnou náplň (majonéza, salát, rajčata, plátky opečené slaniny a sýr) mezi dvěma zdroji světla jako plátky sendvičového chleba. (Mňam… sendvič!)

OBR. 12.21 Na této fotografii přichází přidané světlo z levého horního rohu záběru. Tento úhel a směr světla blesku přidávají scéně na „epičnosti“. Pomáhá vykreslit všechnu tu nádhernou kudrnatou texturu Jessiny vlhké srsti, stejně jako úžasnou texturu třpytivého, vodou zalitého písku. Přidané nasvícení pomáhá umocnit již tak vřelou a dobrodružnou náladu celkové scény a dodává úžasnému žlutému světlu západu slunce nádech magie.